14/12/2005 - GUATEMALA - Flores
Sakra to ranní vstávání nás zabije, je zas pět ráno a Martin navrhuje spát dál, aspoň do půl osmé. Neprošlo to a tak spěcháme o pár desítek minut později na bus. Dnes máme pořádný kus cesty před sebou a tak budeme mít co dělat. Drkotáme na hranice po docela pěkné nové silnici, občas tedy odbočíme na prašnou cestu a to když zajíždíme do nějaké vesnice.
Na hranicích proběhlo vše bez problémů a už uháníme do města Rio Dulce. Cestou se však stavujeme ještě v nějakém městečku, kde máme půlhodinku na jídlo. Já si dávám banány se škvarky, tak mi to chutnalo, že jsem si koupil ještě jednu porci na večer. Michal s Honzou si dali kuře a Martin držel hladovku. Koupil jsem si ještě mé oblíbené passion ovoce a pak už vyrážíme do Rio Dulce. Zde hned jdeme do banky vyměnit peníze a po chvilce čekání pak již uháníme autobusem do města Flores. Cesta však byla docela úmorná, jelikož jsme přes tři hodiny stáli, než se na nás dostalo místo k sezení. Na rozdíl od vysočiny jako je Chichicastenango, jsou zde spíše obdělané kusy džungle a žádné hory. Nejsou zde vidět také indiáni a celkově to je takové víc upravené.
Je večer a dorážíme do města Flores, rychle se ubytováváme, najali jsme si dokonce na zítra průvodce po Tikalu a tak nás čeká vstávání ve 4 ráno :o( Nechce se nám ještě spát a tak jdeme spláchnout prach z cesty pivkem. V jedné z restaurací potkáváme kluku spolužáky, které jsem již viděl v Mexiku. Dáváme si večeři a vyměňujeme si zážitky z cest.
15/12/2005 - GUATEMALA - Flores - Tikal pyramidy
Z postele nás tahají heverem, ale jít se musí. Čekají nás krásné pyramidy v Tikalu. Průvodce nás nahání do minibusu a ještě jedem pro další lidi. Jsou to pěkní loudové a já začínám být naštvaný, že nestíhám východ slunce nad pyramidami. Jedeme asi hodinu než dorážíme do Tikalu. Řidič se s tím nějak nepáral, vzal to minibusem přes zákazovou značku, rychle nadzvedl závoru a už frčíme džunglí mezi pyramidami. Konečně se dostáváme až na tu poslední, kam chvatně spěcháme, ať chytneme aspoň poslední kousek východu slunce. Slunce je ještě nízko a je nádherně vidět, jak se vynořují pyramidy a vyloženě se z nich po dopadu slunečních paprsků kouří. Krásný pohled, průvodce rozdává všem kafe a pečivo a tak si ještě vychutnáváme snídani v ranních slunečních paprscích a probouzející se džungli.
Průvodce má skvělou angličtinu a umí poutavě vyprávět, tím teda nemyslím že mu rozumím, ale hezky se to poslouchá :o)
Průvodce nás pak provádí mezi pyramidami, ukazuje nám různé ptáky a opice a pak nás zavede na nádvoří, kde je spousta pyramid. Zde se s námi loučí a máme tři hodiny než nám jede bus. Dáváme si jídlo a jdeme s kluky na výpravu do džungle. Už z dálky nás láká řev opic a tak jdeme tím směrem. Opice jsme však akorát vyplašili, ale za to jsme viděli nádherné termitiště. Prodíráme se porostem džungle až narazíme na obrovské ptáky v korunách stromů, kteří vypadají jak perličky, co se chovají na maso. Podařilo se nám i jednoho vyfotit. Ptáci nás zavádějí až na stezku, po které pokračujeme dále. Někdo z kluků zahlédl v dáli tukana a tak se jej snažím vyfotit na maximální zoom a kupodivu se daří. Sotva dofotím tukana, žene se nad námi v korunách banda opic. Sledujeme je s otevřenou pusou až nás vytrhne Honzův řev - pozooorrr serooooooou. Teda Honza měl namále. Hovna dopadla s rachotem těsně vedle něj a jak se rozstříkla, tak mu ohodila holeň. Můžeme se smíchy popukat :o)) Pomalu se vracíme k pyramidám a Honza snad už hlásí 53. ještěrku, je opravdu z džungle nadšený. Já to však beru oproti Malajsii jako procházku po anglickém trávníku.
Tak něco k těm pyramidám. Jsou to moc pěkné stavby a jsou rozdílné od ostatních, které jsem zatím viděl. Od průvodce jsem se dozvěděl, že jsou postavené z porézního materiálu a aby se nerozpadaly potáhli je stavitelé něčím jako betonem. Je zajímavé, že už v té době něco takového měly. To že jsou památky v takovém stavu, pomohlo asi také to, že je zakryl humus a džungle. Opravdu stojí Tikal za návštěvu :o)
Po návratu z Tikalu máme ještě dost času na procházku po Flores, vyrážíme proto na pozdní oběd a vezeme se čtyři v rykši a těšíme se z toho, že se asi dědovi rozpadne z přetížení :o)) Oběd byl sice dražší, ale chutný. Děláme "socialismus" a tady říkáme vyrovnání dluhů mezi námi :o) Zítra kluky opouštím, tak ať máme čistý stůl. Po večeři vyrážejí kluci na internet a já se asi pos..... takže vyrazím rychle na pokoj ulevit střevům. No je čas abych si i já vzal nějaký prášek na hnačku :o) Zbytek večera se bavíme tím, že lítáme po krámcích a smlouváme o ceny. Martin si nakonec kupuje mačetu, která se mu nakonec pro svoji velikost nevejde ani do batohu :o) Michal čínský bubínek a Honza, ani nevím co si koupil. Já si nakonec kupuji dřevené korále na krk, namísto mého rozbitého hadího náhrdelníku. No nedá se nic dělat, jde se na kutě, já jsem ještě stihl koupit na zítra lístek do Belize City a tak jedu ráno s kluky. Vstáváme však zas ve čtyři ráno :o((((
Děkuji za přepsání deníčku: Jarce Schieleové - Ostrava
Sakra to ranní vstávání nás zabije, je zas pět ráno a Martin navrhuje spát dál, aspoň do půl osmé. Neprošlo to a tak spěcháme o pár desítek minut později na bus. Dnes máme pořádný kus cesty před sebou a tak budeme mít co dělat. Drkotáme na hranice po docela pěkné nové silnici, občas tedy odbočíme na prašnou cestu a to když zajíždíme do nějaké vesnice.
Na hranicích proběhlo vše bez problémů a už uháníme do města Rio Dulce. Cestou se však stavujeme ještě v nějakém městečku, kde máme půlhodinku na jídlo. Já si dávám banány se škvarky, tak mi to chutnalo, že jsem si koupil ještě jednu porci na večer. Michal s Honzou si dali kuře a Martin držel hladovku. Koupil jsem si ještě mé oblíbené passion ovoce a pak už vyrážíme do Rio Dulce. Zde hned jdeme do banky vyměnit peníze a po chvilce čekání pak již uháníme autobusem do města Flores. Cesta však byla docela úmorná, jelikož jsme přes tři hodiny stáli, než se na nás dostalo místo k sezení. Na rozdíl od vysočiny jako je Chichicastenango, jsou zde spíše obdělané kusy džungle a žádné hory. Nejsou zde vidět také indiáni a celkově to je takové víc upravené.
Je večer a dorážíme do města Flores, rychle se ubytováváme, najali jsme si dokonce na zítra průvodce po Tikalu a tak nás čeká vstávání ve 4 ráno :o( Nechce se nám ještě spát a tak jdeme spláchnout prach z cesty pivkem. V jedné z restaurací potkáváme kluku spolužáky, které jsem již viděl v Mexiku. Dáváme si večeři a vyměňujeme si zážitky z cest.
15/12/2005 - GUATEMALA - Flores - Tikal pyramidy
Z postele nás tahají heverem, ale jít se musí. Čekají nás krásné pyramidy v Tikalu. Průvodce nás nahání do minibusu a ještě jedem pro další lidi. Jsou to pěkní loudové a já začínám být naštvaný, že nestíhám východ slunce nad pyramidami. Jedeme asi hodinu než dorážíme do Tikalu. Řidič se s tím nějak nepáral, vzal to minibusem přes zákazovou značku, rychle nadzvedl závoru a už frčíme džunglí mezi pyramidami. Konečně se dostáváme až na tu poslední, kam chvatně spěcháme, ať chytneme aspoň poslední kousek východu slunce. Slunce je ještě nízko a je nádherně vidět, jak se vynořují pyramidy a vyloženě se z nich po dopadu slunečních paprsků kouří. Krásný pohled, průvodce rozdává všem kafe a pečivo a tak si ještě vychutnáváme snídani v ranních slunečních paprscích a probouzející se džungli.
Průvodce má skvělou angličtinu a umí poutavě vyprávět, tím teda nemyslím že mu rozumím, ale hezky se to poslouchá :o)
Průvodce nás pak provádí mezi pyramidami, ukazuje nám různé ptáky a opice a pak nás zavede na nádvoří, kde je spousta pyramid. Zde se s námi loučí a máme tři hodiny než nám jede bus. Dáváme si jídlo a jdeme s kluky na výpravu do džungle. Už z dálky nás láká řev opic a tak jdeme tím směrem. Opice jsme však akorát vyplašili, ale za to jsme viděli nádherné termitiště. Prodíráme se porostem džungle až narazíme na obrovské ptáky v korunách stromů, kteří vypadají jak perličky, co se chovají na maso. Podařilo se nám i jednoho vyfotit. Ptáci nás zavádějí až na stezku, po které pokračujeme dále. Někdo z kluků zahlédl v dáli tukana a tak se jej snažím vyfotit na maximální zoom a kupodivu se daří. Sotva dofotím tukana, žene se nad námi v korunách banda opic. Sledujeme je s otevřenou pusou až nás vytrhne Honzův řev - pozooorrr serooooooou. Teda Honza měl namále. Hovna dopadla s rachotem těsně vedle něj a jak se rozstříkla, tak mu ohodila holeň. Můžeme se smíchy popukat :o)) Pomalu se vracíme k pyramidám a Honza snad už hlásí 53. ještěrku, je opravdu z džungle nadšený. Já to však beru oproti Malajsii jako procházku po anglickém trávníku.
Tak něco k těm pyramidám. Jsou to moc pěkné stavby a jsou rozdílné od ostatních, které jsem zatím viděl. Od průvodce jsem se dozvěděl, že jsou postavené z porézního materiálu a aby se nerozpadaly potáhli je stavitelé něčím jako betonem. Je zajímavé, že už v té době něco takového měly. To že jsou památky v takovém stavu, pomohlo asi také to, že je zakryl humus a džungle. Opravdu stojí Tikal za návštěvu :o)
Po návratu z Tikalu máme ještě dost času na procházku po Flores, vyrážíme proto na pozdní oběd a vezeme se čtyři v rykši a těšíme se z toho, že se asi dědovi rozpadne z přetížení :o)) Oběd byl sice dražší, ale chutný. Děláme "socialismus" a tady říkáme vyrovnání dluhů mezi námi :o) Zítra kluky opouštím, tak ať máme čistý stůl. Po večeři vyrážejí kluci na internet a já se asi pos..... takže vyrazím rychle na pokoj ulevit střevům. No je čas abych si i já vzal nějaký prášek na hnačku :o) Zbytek večera se bavíme tím, že lítáme po krámcích a smlouváme o ceny. Martin si nakonec kupuje mačetu, která se mu nakonec pro svoji velikost nevejde ani do batohu :o) Michal čínský bubínek a Honza, ani nevím co si koupil. Já si nakonec kupuji dřevené korále na krk, namísto mého rozbitého hadího náhrdelníku. No nedá se nic dělat, jde se na kutě, já jsem ještě stihl koupit na zítra lístek do Belize City a tak jedu ráno s kluky. Vstáváme však zas ve čtyři ráno :o((((
Děkuji za přepsání deníčku: Jarce Schieleové - Ostrava
Žádné komentáře:
Okomentovat